Obelisk ( Pražský hrad)

Obelisk na Pražském hradě či též Mrákotínský monolit je vysoký štíhlý čtyřboký monolitický komolý jehlan stojící na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství odhalený u příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa v roce 1928. Postaven byl jako památník padlým během první světové války. Iniciátorem a donátorem stavby byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První monolit vylomený v roce 1923 se však při nehodě na cestě rozlomil a bylo nutné vylomit monolit druhý. Ten se zdárně povedlo do Prahy dopravit a začátkem listopadu 1928 byl vztyčen. Obelisk však nebyl dokončen celý, neboť chybělo jeho vrchní ukončení. To bylo doplněno až v roce 1996 na popud českého prezidenta Václava Havla.

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu. Na travnatém vrcholu návrší pouze s několika stromy je dnes památník na bitvu na Bílé hoře v podobě mohyly, kterou navršila Sokolská župa podbělohorská ke třístému výročí bitvy v roce 1920, jak připomíná nápis na mohyle.

Morový sloup na Karlově náměstí

V roce 1680 Prahu postihla velká morová epidemie, při které zemřelo přes šest tisíc lidí. Po jejím odeznění byly ve městě stavěny morové sloupy jako poděkování za její ukončení.

Kašna se sochou sv. Josefa s Ježíškem je dílem barokního sochaře a řezbáře Matěje Václava Jäckela z let 1697 – 1698 a je to tedy nejstarší ze všech plastik na Karlově náměstí.

Kameny zmizelých – Stolpersteine

Stolpersteine, česky též Kameny zmizelých. Doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (pohledem). Dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holoucaustu a nacistického režimu.

Památník Lidice

Památník Lidice je památník na vyhlazení Lidic nacisty za druhé světové války.  Byl zbudován v místech nad bývalou obcí Lidice u příležitosti dvacátého výročí události v roce 1962. Památník je kruhový objekt, v jehož „ochozech“ se nachází muzeum, které bylo v roce 2004 zrekonstruováno do moderní podoby. Bylo oceněno mnoha cenami, mimo jiné cenou za nejlepší interiér. Posláním Památníku Lidice je péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí nacistického násilí, a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů.

Národní památník hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje

Budova kostela je dílem barokních architektů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Pavla Ignáce Bayera z let 1730 až 1736. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie. Za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Národní Památník Na Vítkově

Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 19291933 na vrchu Vítkově. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období 1. světové války (19141918). Rozšířen byl v letech 19461949. Mezi lety 19541962 tu bylo umístěno mauzoleum Klementa Gottwalda. Součástí památníku je i třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, socha Jana Žižky.