Hrobka Slavín

Hrobka Slavín je součást Vyšehradského hřbitova, nachází se na jeho východní straně. Koncem 80. let 19. století vznikla myšlenka založení pantheonu – společného místa posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Iniciátory byli vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer. V hrobce je 44 pohřebních kobek, většinou s rakvemi, v některých jsou uloženy urny. Celkem bylo do roku 2006 do Slavína pohřbeno 55 osobností.

Rotunda svatého Martina Vyšehrad

Rotunda byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. První písemná zmínka o rotundě je však až z roku 1396. Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda. V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu.

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)

Římskokatolický modernistický farní kostel z let 1928 – 1932. Kostel má širokou hlavní věž s rozměrnými kulatými hodinami, která dosahuje výšky 42 metrů. Hodiny mají průměr téměř 7,5 metru a jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo okupanty šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V podzemí je prostorná kaple s valenou klenbou. Stavba je inspirována Noemovou archou. V roce 2010 byl tento kostel zařazen mezi národní kulturní památky.

Hvězda ( letohrádek )

Podle plánů králova syna rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách byl v letech 1555 až 1558 postaven letohrádek Hvězda. Letohrádek byl v roce 1952 přestavěn a do roku 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Aleše. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.

Staroměstská mostecká věž

Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě. Nachází se v Praze 1 na Starém Městě na Křižovnickém náměstí při pravobřežním vstupu na Karlův most na královské cestě.Věž byla zbudována nejen jako fortifikace, ale zároveň představuje i typ reprezentačního vítězného oblouku. Karel IV. totiž stanovil trasu korunovačních průvodů svých následovníků, která vedla přes nový gotický most.

Pražský hrad

Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad. Od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát v dějinách se stal hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Se svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky je jeden z největších hradních komplexů na světě. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku.

Národní divadlo

Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi. Z hlediska obecně národně kulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881. Na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost.

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha či svatovítská katedrála dle původního zasvěcení, je nejvýznamnější český katolický kostel a dominanta Pražského hradu. První kostel stojící na místě katedrály založil kníže Václav asi v roce 929. Po kostelech Panny Marie a sv. Jiří třetí pražský kostel byl umístěn na vyvýšené místo akropole pražského hradiště a byl zasvěcen sv. Vítu, italskému světci.

Karlův most

Karlův most je nejstarším stojícím mostem přes řeku VltavuPraze a druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice. Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Zámek Troja

Zámek nechal postavit v letech 16791685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo. Pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsia později Jean-Baptiste Mathey, stavitelem byl Silvestro Carlone. V roce 1685 byla založena přilehlá zahrada a roku 1697 byla postavena terasa a hospodářské budovy v okolí zámku. Od Šternberků v roce 1763 zakoupila zámek pro Ústav šlechtičen Marie Terezie.

Page 1 of 2
1 2
1 2