Místodržitelský letohrádek

Místodržitelský letohrádek je původně gotická stavba z konce 15. století nacházející se v pražské Královské oboře – Stromovcev Praze–Bubenči v jihozápadní části obory na území bývalé osady Ovenec. V současné době budova slouží jako archiv a studovna oddělení časopisů Knihovny Národního muzea v Praze.

Rotunda svatého Kříže Menšího

Její vznik je kladen do doby po roce 1125. Byla vybudována na důležité obchodní cestě, která vedla z Vyšehradu k přechodům přes Vltavu. V roce 1625 připadla rotunda dominikánům ze staroměstského kláštera u kostela sv. Jiljí. V roce 1784 za panování Josefa II. byla svatyně v rámci církevních reforem zrušena a z kaple se stalo skladiště. V současné době je rotunda využívána starokatolickou církví a je místem pravidelných bohoslužeb.

Zlatá ulička

Zlatá ulička na Pražském hradě se nachází mezi zdí jeho severního opevnění a starým purkrabstvím. Domky vestavěné od konce 16. století do výklenků hradby byly obývány až do 2. světové války. Ulička si získala přízeň mnohých českých spisovatelů, výtvarníku či básníků. V domě č. 22 tu žil od listopadu 1916 do března 1917 spisovatel Franz Kafka . V domku č. 12 se scházeli spisovatelé a básníci – František HalasJaroslav Seifert nebo Vítězslav Nezval.

Krannerova kašna

Pomník Františka I. neboli Krannerova kašna je novogotická památka nacházející se v parku Národního probuzení. Autory jsou architekt Josef Kranner a sochař Josef Max. Vztyčení pomníku panovníkovi, který byl symbolem reakce a potlačování všech liberálních a národních snah, vzbudilo v českých vlasteneckých kruzích nechuť. V červnu 1919 byla jezdecká socha sňata a odstěhována do lapidária Národního muzea. Vsazena zpět do kašny byla až v roce 2003 její kopie.

Hrobka Slavín

Hrobka Slavín je součást Vyšehradského hřbitova, nachází se na jeho východní straně. Koncem 80. let 19. století vznikla myšlenka založení pantheonu – společného místa posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Iniciátory byli vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer. V hrobce je 44 pohřebních kobek, většinou s rakvemi, v některých jsou uloženy urny. Celkem bylo do roku 2006 do Slavína pohřbeno 55 osobností.

Rotunda svatého Martina Vyšehrad

Rotunda byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. První písemná zmínka o rotundě je však až z roku 1396. Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda. V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu.

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)

Římskokatolický modernistický farní kostel z let 1928 – 1932. Kostel má širokou hlavní věž s rozměrnými kulatými hodinami, která dosahuje výšky 42 metrů. Hodiny mají průměr téměř 7,5 metru a jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo okupanty šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V podzemí je prostorná kaple s valenou klenbou. Stavba je inspirována Noemovou archou. V roce 2010 byl tento kostel zařazen mezi národní kulturní památky.

Hvězda ( letohrádek )

Podle plánů králova syna rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách byl v letech 1555 až 1558 postaven letohrádek Hvězda. Letohrádek byl v roce 1952 přestavěn a do roku 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Aleše. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.

1 2 3